Ambasadoři 2016

Dana Jurásková, ambasadorka

ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vystudovala střední zdravotnickou školu, poté pracovala jako sestra na klinice kardiologie v pražském IKEM. Ve druhé polovině 80. let minulého století studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory pedagogika – ošetřovatelství. V roce 1991 se stala vrchní sestrou ve Fakultní Thomayerově nemocnici, o pět let později už tady zastávala post náměstkyně ředitele.

V roce 2004 ukončila čtyřleté studium na Vysoké škole ekonomické a absolvovala postgraduální vzdělání na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v oboru sociální lékařství. Od května 2009 do července 2010 byla ministryní zdravotnictví.

Sama má osobního kouče již několik let a po celou svou praxi se věnuje profesionálnímu vedení svých kolegů. Jako pedagožka navíc působila na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, v Ústavu teorie praxe ošetřovatelství, který v letech 2004 až 2006 vedla.

S Danou Juráskovou bude v ambasadorství pomáhat její náměstkyně Dita Svobodová.

Dana Jurásková je ambasadorkou Standy Vajdy.

Proč jste se rozhodla pomoci letošním Srdcerváčům?

Celý projekt Srdcerváči je zajímavý tím, že ukazuje lidskou populaci na příbězích lidí. Zajímavé a inspirující příběhy nejsou ojedinělé, patří k tomu „zdravému“, co lidská společnost má. Takové příběhy mění naše hodnoty, mnohdy tím správným směrem. Je iluze se domnívat, že většina z nás vede bezproblémový šťastný živost. Je tomu totiž přesně naopak. A na projektu Srdcerváčů je vidět, jak se s ním můžeme poprat.

Jak dlouhou znáte NFOZP a projekt Srdcerváči a co se vám jako první při vyslovení těchto značek vybaví?

Znám tento projekt asi dva roky. Marketingové oddělení nemocnice navrhlo kupovat produkty, které projekt podporují. Dvě mouchy jednou ranou, hlavně na dobrou věc.

Kdybyste měla tu moc: Co byste udělala jako první, aby dostávali lidé se zdravotním postižením více šancí na pracovní uplatnění, a to nejen v pomocných profesích?

Možná to úplně nejdůležitější je ve změně vnímání nás všech. Abychom tyto lidí vnímali jako zdravé, jako ty co jsou bez zdravotního postižení. Často dokáží více než zdraví. Ale to je nesmíme mít předem zařazeny ve škatulce těch „méně schopných“.

Rostislav Verner, ambasador

profesionál v oboru zdravotnictví, bývalý náměstek VZP ČR

Rostislav Verner pracoval do nedávna ve VZP ČR jako náměstek ředitele pro služby klientům. V předchozích zaměstnáních působil například jako vedoucí lékař a náměstek pro zdravotní péči Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, jednatel a výkonný ředitel Nemocnice Boskovice nebo jako obchodní ředitel švédské společnosti v oblasti zdravotnických prostředků.

Je absolventem Karlovy univerzity, Lékařské fakulty v Hradci Králové, kde vystudoval obor Všeobecné lékařství, a Vojenské lékařské akademie Jana Evangelisty Purkyně ČR, kde vystudoval obor Vojenská a válečná medicína. Přednáší ve školách a je soudním znalcem v oboru Urgentní medicína.

Rostislav Verner je ambasadorem Marcela Hasche.

Proč jste se rozhodl pomoci letošním Srdcerváčům?

Mám před lidmi s handicapem velký respekt. Jako lékař vím, že jejich život je těžší než těch, kteří zdravotní postižení nemají. Jako člověk se obdivuji všem, kteří přes své postižení dokážou pracovat, sportovat a žít denním životem mnohdy pestřejším než zdravý člověk. Sám nevím, zda bych to dokázal.

Jak dlouho znáte NFOZP a projekt Srdcerváči a co se vám jako první při vyslovení těchto značek vybaví?

O nadačním fondu i projektu Srdcerváči jsem se dozvěděl asi před dvěma lety a už tehdy jsem vnímal vůli a odhodlání všech, kteří tímto způsobem pomáhají. Odevzdávají velký kus práce a je vidět, že cílům, které si stanovili, jsou ochotni obětovat své pohodlí a spoustu času. To se v dnešní hektické době moc nenosí.

Kdybyste měli tu moc: Co byste udělal jako první, aby dostávali lidé se zdravotním postižením více šancí na pracovní uplatnění, a to nejen v pomocných profesích?

Kdybych měl tu moc, tak bych především všem lidem se zdravotním postižením pomohl zbavit se jejich handicapu. Přál bych si, aby přibývalo zaměstnavatelů, kteří chtějí změnit mýty o životě se zdravotním postižením a budou Srdcerváčům vytvářet takové podmínky k práci, aby se mohli uplatnit v pozicích, které odpovídají jejich vzdělání.

Marcela Roche, ambasadorka

generální ředitelka Britské obchodní komory

Kariéru zahájila jako ředitelka organizace věnující se ochraně přírody - Českého nadačního fondu pro vydru, kde působila téměř deset let. Má také zkušenosti z veřejné správy. Pracovala více než čtyři roky na ministerstvu pro místní rozvoj, po většinu svého působení se věnovala zavádění moderních metod řízení a strategií.

V letech 2012 a 2013 se zúčastnila roční humanitární mise s Charitou ČR na Haiti postiženém ničivým zemětřesením. Na misi zajišťovala veškerou logistiku a zároveň koordinovala vzdělávací program pro školy, včetně distribuce potravinové pomoci.
Od ledna 2013 je na pozici generální ředitelky Britské obchodní komory.
Od samého začátku kariéry je vedení lidí u ní velmi často postavené na sdílení zkušeností a je propojené i s jakýmsi neformálním mentoringem.

„Moje první oficiální mentee byla francouzská studentka na Haiti a intenzivněji se mentoringu věnuji v Britské obchodní komoře,“ vypráví Marcela Roche. Koordinuje mentoringový program pomáhající ženám v byznysu - Equilibrium a i mimo tento program je mentorkou.

Marcela Rosche pomáhá Danielu Kafkovi.

Proč jste se rozhodla pomoci letošním Srdcerváčům?

Nesmírně si vážím všech, kteří se snaží v životě něco dokázat, a ještě více si vážím všech, kteří dokáží na této cestě překonávat překážky a komplikace, které jim život do cesty postavil, všech, kteří dokáží svou pevnou vůli a kuráží jít za svými sny a cíli.

Ale mám ještě další důvod. Moje sestra je také zdravotně postižená a také si prošla cestou jakéhosi “Srdcerváče” a dokázala najít své místo i po obrovském životním kotrmelci. A tak vím, jak je důležitá každá pomoc a podpora - byť i jen symbolická, nebo třeba jen morální.

Jak dlouhou znáte NFOZP a projekt Srdcerváči a co se vám jako první při vyslovení těchto značek vybaví?

Myslím, že poprvé jsem o projektu Srdcerváči zaslechla před více než rokem a říkala jsem si super nápad a skvělý název. Co se mi vybaví při slově “Srdcerváči”? Osobnosti, lidé se srdcem bojovníka - kteří žijí mezi námi a od kterých se máme hodně co učit.

Ale také se mi vybaví slova “společně”, “sdílení” a “dostat šanci”.

Kdybyste měla tu moc: Co byste udělala jako první, aby dostávali lidé se zdravotním postižením více šancí na pracovní uplatnění, a to nejen v pomocných profesích?

To je ale strašně těžká otázka. Asi bych dala povinný mentoring Srdcerváč – politik, přičemž Srdcerváč by byl samozřejmě mentor. Pak by se snad podařilo nastavit motivační nástroje a politiku integrace zdravotně postižených méně byrokraticky, méně alibisticky a více smysluplně a efektivně. A pak bych každému personalistovi, podnikateli představila jednoho Srdcerváče - aby se nebáli překonat určité bariéry, předsudky a zkusili zdravotně postiženým šance dávat.

Jana Víchová, ambasadorka

profesionální certifikovaná koučka, Svobodná mysl

Pracuje jako profesionální certifikovaná koučka, poradkyně, konzultantka. Můžete si vybrat, co vám více sedí. Smyslem její práce je pomáhat lidem a firmám definovat a realizovat změny.

Pomáhá jim domluvit se, najít společnou řeč a rozvíjet jejich silné stránky. Má životní a profesní motto, které zní: Každý den znovu a znovu svými slovy vytváříš cestu, po které jdeš. Tím se řídí každý den a převádí je do praxe své a svých partnerů. Hodně se zaměřuje na komunikaci a vztahový management, protože je přesvědčena, že jsou to klíčové dovednosti nutné pro přežití ve 21. století.

Má za sebou 25 let podnikání. Prošla si všechny myslitelné pozice od řadového pracovníka, přes obchodní manažerku a majitelku společnosti. Čerpá ze svých zkušeností a také ze svých neúspěchů a chyb. Je přesvědčena, že pokud člověk chce, může se mnoho věcí naučit dělat jinak a stále se rozvíjet. „Proto jsme také vytvořili portál Svobodná mysl, kde ukazujeme, jak řídit nejen sebe, ale ostatní jako lidi, nikoliv jako stroje. Tedy jak řídit trvalé změny,” říká Jana Víchová. Jako mentorka působí dlouhodobě v projektu Minerva 21.

Jana Víchová spolupracuje s Jirkou Vaňáskem.

Proč jste se rozhodla pomoci letošním Srdcerváčům?

Protože Svobodná mysl a její programy pomáhají všem lidem bez rozdílu. A my jsme moc rádi, že se Srdcerváči zapojí do programu Úspěšný manažer. Tento program je určen pro každého, kdo jakkoliv pracuje s lidmi. A to nemusí být jen onen “manažer”, ale i rodiče, kteří “řídí" své vztahy v rodinách, lidé z neziskovek, učitelé, majitelé firem nebo drobní podnikatelé, kteří sice nemají zaměstnance, ale musí umět řídit své vztahy s klienty, dodavateli a … rodinou. Každý z nás je totiž manažerem. Manažerem svých vztahů k ostatním lidem. A tyto vztahy pak vytváří kvalitu našich životů, takže jsme přesvědčeni, že je to přesně to, co může pomoci i Srdcerváčům.

Jak dlouhou znáte NFOZP a projekt Srdcerváči a co se vám jako první při vyslovení těchto značek vybaví?

Srdcerváče znám již několik let. Nejdříve jsem je vnímala jako značku, pak jsem se s příběhy Srdcerváčů potkala v médiích. A od té doby, co znám Petru Horákovou, která mě více zasvětila smyslu projektu, tak jej podporuji, jak mohu. Moc držím palce lidem, kteří se nevzdávají, kteří dělají, co je baví, i když musí překonávat víc překážek, než ti “zdraví”, kteří si často i více stěžují. Také se moc těším na svou práci ambasadorky.

Kdybyste měla tu moc: Co byste udělala jako první, aby dostávali lidé se zdravotním postižením více šancí na pracovní uplatnění, a to nejen v pomocných profesích?

Za prvé: zařídila bych, aby se standardem staly částečné úvazky a práce z domova, a aby byly pro zaměstnavatele i pracovníky výhodné.
Za druhé: učila bych lidi (společnost) vidět, že rozdílnost (diverzita, handicap) může být velká výhoda a jak z rozdílu vytvářet synergii. Učila bych je zaměřovat se na to, co lidem jde, vidět, v čem jsou opravdu silní.
Za třetí: zaměřila bych se na podporu práce s rozdílností – jinakostí, a to ve všech oblastech, protože pokud se naučíme pracovat s jinakostí jako se standardem, bude nám připadat úplně normální, že lidé, kteří jsou nějak jiní (třeba handicapovaní) jsou mezi námi a jsou běžně zapojováni do chodu společnosti.
Za čtvrté: zajistila bych pro lidi s handicapem účinné programy osobního rozvoje a podpory (třeba i psychoterapeutické), aby našli důvěru v sebe, své možnosti, a tím i odvahu jít za svým a nebáli se nabídnout své dovednosti.

Renata Mrázová, ambasadorka

Global Head of HR NN Group

Loni v srpnu se s celou rodinou odstěhovala do Nizozemska a začala působit jako ředitelka HR skupiny NN. Je absolventkou pražské VŠE. Profesní kariéru začala v roce 1995 ve švédské farmaceutické firmě Astra, kde se vypracovala na finanční ředitelku. Na stejnou pozici ji pro své aktivity v Česku a Slovensku přetáhla v roce 2000 Pojišťovna ING (dnes NN). Na konci roku 2005 přijala nabídku založit novou pojišťovnu Direct pojišťovna na „zelené louce“, kterou pak v pozici generální ředitelky a předsedkyně představenstva vedla až do července 2007.

Do ING se znovu jako finanční ředitelka vrátila v roce 2009. V roce 2011 vystřídala odcházející Australanku Alexis George a stala se generální ředitelkou. V posledních pěti letech se aktivně zapojila do podpory žen v jejich cestě za úspěchem.

Je členkou několika platforem, které se diverzitě věnují, intenzivně se zapojila také do budování hnutí Minerva 21. Sheryl Sandbergová si ji vybrala, aby k českému vydání její knihy Opřeme se do toho napsala předmluvu. Mrázová je TOP ženou českého byznysu 2014, prestižní anketu vyhlašuje mediální dům Economia. Je vdaná a má dvě dcery, které jsou pro ni zdrojem neustále inspirace.

Renata Mrázová je ambasadorkou Martiny Veverkové.

Proč jste se rozhodla pomoci letošním Srdcerváčům?

Je to projekt, který se mi moc líbí a který mě oslovil od prvního momentu, kdy jsem se o něm dozvěděla. Líbí se mi, jakým kreativním způsobem funguje a působí, vidím zásah a mám vůči projektu ohromnou pokoru a důvěru v lidi, kteří za Srdcerváči stojí.
V mentoringovém programu Srdcerváčů jsem byla již loni a práce s o mentee mě hodně ovlivnila a naplňovala. Proto jsem se rozhodla, že budu v projektu pokračovat i letos.

Jak dlouhou znáte NFOZP a projekt Srdcerváči a co se vám jako první při vyslovení těchto značek vybaví?

O Srdcerváčích jsem poprvé slyšela před dvěma lety, intenzivně s nimi spolupracuji více než rok. A spontánně se mi objeví vždy usměvavá a optimistická tvář Hanky Potměšilové. Je to neuvěřitelná žena, bojovnice za dobrou věc, kterou obdivuji a vážím si toho, co dělá. Hana má velké srdce na dlani.
Srdce je to, co se mi ihned vybaví, a mám velmi hluboké a pozitivní emoce, které mi vyskakují...

Kdybyste měla tu moc: Co byste udělala jako první, aby dostávali lidé se zdravotním postižením více šancí na pracovní uplatnění, a to nejen v pomocných profesích?

Pokud bych tu kouzelnou hůlku měla, přála bych si, abych mohla změnit předsudky a přemýšlení řady lidí kolem mě. Pokud by česká společnost byla společností bez předsudků, obav, úzkoprsých názorů, které se týkají zdravotně postižených lidí, velká část stávajících problémů a překážek by velmi rychle zmizela.


Sledujte nás na sociálních sítích!