Zuzka: Rozsvícené chvilky Srdcerváčky v nesportovním

 

Zuzka se nám vybarvila. Nejen před objektivem fotografa :) Různé postřehy, proměny a nečekaná setkání popisuje ve svém dnešním deníku. Děkujeme a přejeme i nadále pestrobarevné rozjímání!

Těžká životní událost vás může parádně zbrzdit, ale také vás může posunout někam, o čem jste před tím neměli představu. Nebo jste po tom skrytě toužili, a najednou se právě díky životnímu zvratu, který se původně jevil jako konec všeho,  to vytoužené stalo realitou.

Tak jako rakovina přinese spoustu bolestí a šrámů nejen na těle ale i na duši, přinese do života i mnoho nového, krásného a povzbudivého. Poznáte nové milé lidi, kteří mají větší úctu k životu i ke svému tělu než ti, kteří se do této doby vyskytovali ve vašem životě. Poznáte nová místa, zažijete spoustu kouzelných okamžiků i chvil. Život je v celku spravedlivý, někdy bere, někdy dává. Záleží i na našem úhlu pohledu.

Se Srdcerváči jsem obdobně poznala tolik pěkného. Za tu chvíli se mi podařilo uvědomit si řadu věcí, najít další skrytou sílu ve mně, poznat nové skvělé lidi, naučit se další dovednosti a prožít zajímavá setkání na krásných místech.

Za svého života jsem už prožila spoustu příjemných věcí osobně i pracovně. Jenže najednou mne diagnóza zahnala do čtyř zdí. Moje navenek větší sebevědomí bylo pryč, a vrátily se letité mindráky, o nichž neměla spousta lidí kolem mě ani tušení.

Po skončení v armádě jsem chtěla pokračovat v tom, čemu jsem se pár let po mateřské dovolené mezi dvěma působeními ve státním sektoru věnovala. Rozvíjet podnikání s Amway. Vždyť výrobkům jsem věřila. Produkty mne nikdy nezklamaly a doplňky stravy mě mnohdy držely při všech vojenských cvičeních nad vodou. Jenže. Řada lidí mě obdivovala za to, jak vše zvládám a dobře vypadám. (I přes ty, omlouvám se, sračky, co jsem prožívala.) Chtěli ode mě ukázat, co mi pomáhá. Tak já jim v naivním nadšení chtěla předvést produkty Nutrilite. Nastudovala jsem o nich za ta léta vše, abych mohla dokonale argumentovat a doložit, jak výborné jsou. Jak se vybrané rostliny pěstují, jak se zpracovávají suroviny, jaké jsou garance i patenty Ale. Ale najednou se mi dostávalo odpovědí: „Víš, když ono toho je na trhu tolik, a člověk už neví, čemu má věřit!“ To mi říkali do očí ti, kteří měli často chřipku, marodili, a já oproti nim vše zvládala. Vždyť přece oni chtěli vědět, co mi pomáhá! Jak mě mohou najednou brát jako nějakého dealera, a ne jako člověka, od kterého chtěli poradit? To mi v mžiku přestali věřit, nebo mi celou dobu lhali?

Nemoc, následky léčby, občasná samota doma, i nechuť obhajovat to, co mi evidentně pomohlo, mi však zastavilo schopnost seznamovat druhé s obchodní příležitostí. Najednou můj elán, ani síla prostě nebyly. A i když jsem měla tak skvělý obchodní artikl, najednou jsem neměla odvahu a sílu šířit ty skvělé věci dál. Oni by ti moji rádoby přátelé ode mne nekoupili ani obyčejné mýdlo (které stejně někde koupit museli). Ale psychoterapii se mnou a zdarma, to jo, to jim hloupé nebylo. Když měli problémy, to si mě našli, a valili do mě své problémy.

Taková rada pro blízké okolí těch s diagnózou, co vyřadí z pracovního procesu, je – zavolejte. Jen tak! A když nevíte, jak pomoci, prostě řekněte „Jsem tady, spolu to zvládneme! Nejsi na to sám!“ A uvidíte, jaké taková věta dělá divy.

Workshop Profesní seniorita, který pro nás Srdcerváče 2017 připravil Nadační fond, to bylo pro mne jako psychologa pohlazení po duši. Když se rozebíraly silné stránky, já si uvědomila, co jich mám. Byť první den jsem byla na rozcestí a ještě netušila, kterou cestou půjdu, kudy se vydám. Druhý den se najednou moje ztracené kompetence začaly objevovat, a pomyslná mlha se rozplynula. Celé dva dny byly profesionálně připraveny a vedeny, za což lektorům Mirce Maťátkové a Janu Doběšovi děkuji. Na tuto akci sedělo jedno rčení „Slovo, které Ti pomůže, si mnohdy nemůžeš říci sám.“ A od té doby mi nové příležitosti samy chodí naproti.

Když po mně před týdnem chtěla redaktorka časopisu Svět ženy nějaké podklady a foto, řekla jsem si: „Spojím se s profesionály, ať to stojí za to! Ať objeví, co je ve mně!“ Zašla jsem si v Žatci za vyhlášenou kosmetičkou paní Evou Pohankovou. Velmi příjemná péče mě čekala, a na vyhřívaném lůžku!. To byl relax. Ve Fotospoušti Žatec fotograf Martin Štross zase našel jednu volnou půlhodinku na focení. Výsledek mne potěšil. Spojili jsme to, co miluji, a co mi pomáhá - běhání seriálu Runtour. Takže všude kolem mne rozprostřená startovní čísla, všechny medaile, zlaté koule za titul Master, a já v neběžeckém. Silný zážitek. A to tam ještě není vidět, že za těch pět let jsem naběhala přes 2000 km! A to největší překvapení - oni Srdcerváče znají a váží si jich. Já tak profesionální služby fotografa dostala jako dárek a poděkování za to, co děláme pro druhé. To mě opravdu hodně dojalo. V tu chvíli jsem byla opět poctěna, že jsem byla vybrána mezi Srdcerváče 2017!

A další bonusy přicházejí. Setkání v Českém rozhlasu s Patricií Strouhalovou a povídání Káva o čtvrté, nebo vyhodnocení Zaměstnance roku. Tlumočení písní do znakové řeči ve mně nechalo hluboký a silný dojem, který za chvíli doplnila prohlídka nádherných historických sálů. Vyvrcholením bylo nahlédnutí do zákulisí Pražského orloje – tedy do míst, kam chodí „spát“ apoštolové z orloje. Jsou tam v tichu, čekají. Až přijde ta jejich doba, a oni rozzáří tisíce očí nadšených turistů. Asi se někdy vyplatí být chvíli v klidu, a pak to rozsvítit.

Autorka: Zuzka Nemčíková
Foto: Martin Štross, Fotostudio Spoušť Žatec.

 

Chcete podpořit Srdcerváče a vše co dělají?
Vyberte si jako odměnu za váš finanční dar unikátní zážitek nebo dárek v srdcerváčském katalogu: www.srdcervaci.cz.

 

 


Sledujte nás na sociálních sítích!